na Blog.cz

Původně jsem to chtěla mít rozdělený dle sedmi dnů jo, pár ne. ^{A zase od začátku.}

Blbost, protože mi to většinou nevychází. ^{Protože všechny dny aspoň trochu jo.}

Akorát to má někdy různé komplikace.. jako dnes. Vlastně už včera. ^{I dnes.}

Pak to mohly být dny od nebo od toho druhého. Ale nakonec to bude do.

Nechápeš viď? :) ^{To je dobře.}

Taky jsem přemýšlela nad důvodama. Všeho. A došlo mi to.

Je to.. Bohužel další důvod, další důkaz.

.."skvělí lidé, skvělé okolnosti, skvělé události, skvělá zábava,
ale prostě stejně žádný štěstí, protože to jediný skutečný štěstí,
který jsem kdy měla, jsem poslala pryč..nooo však to známe"..

Čím více se to blíží, tím více mám chuť vycouvat.

Vycouvat ze zpovědi, z přiznání, z tvojí blízkosti.

Ale takhle se to protahuje..je to jako mučení před jistou smrtí.

Ale aspoň ten poslední pohled.

^HAHA nojo teď mi to přijde easy, jak náš life
^{druhej den je totiž dobrej den}

snow blows through my mind, it makes..

for keep dreaming without sleeping

Povím ti, jak jsem zaklapla dveře a přitom věděla, že mě nikdo nemohl milovat víc.
Říkajíc všem svým přátelům, že ta láska byla stvořena jen k zatracení.
No a teď držena pod vodou se stále snažím nadechnout.

Teď nic nezmůžu a pak může být pozdě.

When life was easy.

Den po dni to jde a je to fajn.
Po týdnu jako celku ale zjistíš, že to stejnak moc nepomohlo.
Takže jeden dva dny pauza. A může se zas letět od začátku.
Ale každý nový začátek je o kousek dál. A já se dávám dohromady.
^{I když se tříštím na kousky.}